| |
Ahojky všichni lidičkové a hlavně pejskové!!!
Je čas abych se zase připomenul a je k tomu hlavně vhodná příležitost :)
Byli jsme totiž s paničkou na mé první výstavě. Teda, řeknu Vám, myslel jsem, že tam bude větší zábava.
Byl to velký den! Ráno bylo opravdu krásné, původně jsem myslel, že se pojedeme někam do lesa, honit zajíce a plašit ostatní zvířátka, ale nakonec jsme skončili v
nějaké ohromné hale. Vůbec jsem netušil, co se se mnou děje, ale pak dorazila Jackie, to je ségra Tequillky. Myslel jsem, že za mnou Tequillka přijde, ale nemohla, odjela s páníčkama kamsi na chatu, tak jsem to všechno musel zvládnout sám. S Jackie nebyla ze začátku žádná sranda, její panička, Kačka se jmenuje, jí nechtěla pustit z přepravky, ale netrvalo dlouho a byli jsme společně venku. Pak dorazili další Russellové. Přijel Arctic Ice, to je pejsek až ze Slovenska, hmmm... možná proto jsme si nerozuměli. A taky přijela Kačka Josková a přivezla sebou FeeBee, to je moc príma holka, chce si se mnou hrát... Ale neříkejte to Tequillce :D... Pak tam byla ještě Cellinka, taky od Josků a ještě Anitka a Abel, ti jsou zase od Kvěchů. No prostě Russellů tam bylo dohromady 12, ty ostatní jsem vůbec neznal :(
|
|
|
Před námi bylo jakési plemeno, které jsem nikdy neviděl. Border Teriér. Řeknu Vám, tak zvláštní psiska to byli. A bylo jich tam hodně. Proto to trvalo tak dlouho, než jsem přišel na řadu. Nejdřív jsme s paničkou obešli stánky a podívali se, co mají kde hezkého. Moc se mi líbili obojky a vodítka, měli tam spoustu hraček a pelíšků, ale já nemám
žádné papírky, ty jsou totiž potřeba k tomu, aby mi jeden ten pelíšek dali. Stejně jsem to nepochopil. Panička vždycky vyndala pár těch papírků, co do nich nesmím kousat, dala je nějakému pánovi a ten pán jí nevrátil ty papírky, ale něco úplně jiného. Musel jsem tam sedět a čekat, než si ty věci vymění. Vůbec mne to nebavilo.
No a netrvalo to moc dlouho a přišli jsme na řadu. Panička se mi snažila vysvětlit, že se musím na toho pána, co tam stál a moc přemýšlel, tvářit strašně vážně, musím stát na špičkách a ukazovat zuby a bříško. Přednášku jsem si sice poslechl, ale znáte to, myslíte si svoje. Navlíkli mi takový divný vodítko, který strašně škrtilo a šel jsem. Nejdřív dokola, skoro se mi začala motat hlava, pak jsem musel čekat, protože přede mnou byl ještě jeden pejsek, pak mě vysadili na vrklavý stůl a ten pán na mě pořád sahal. Než jsem mu stačil zubně vysvětlit, že to dělat nemá, tak už jsem byl zase dole a chodil sem a tam, no a nakonec mě panička tahala za ocásek, abych se narovnal. No, bylo to hrozné. Když jsme vyšli z kruhu, tak měli všichni velkou radost, pořád mě objímali a olíbávali a gratulovali paničce. Ale proč? Vždyť jsem nic neudělal... Ani jsem nic nechytil, zajíci tam nebyli, ani jeden ptáček, tenisák jsem taky neměl. Vůbec jsem to nepochopil. Za chvíli jsme ale v tom kruhu už byli znova, zase
mě tahali za ocásek. Naštěstí nám pan rozhodčí poděkoval (to od něj bylo hezké, panička nepoděkovala ani jednou) a my jsme mohli jít pryč. No a pak to přišlo!!! Tramtadadá!!! Dostal jsem medaili!!! Teď je ze mě hvězda!!!
|